Taharka, egyptský faraón, vládl v letech 690 – 664 př.n.l. nastoupil na trůn po svém bratrovi Šabatkovi a patřil do 25. dynastie faraónů.

Taharka se během své vlády zdržoval střídavě ve Vasetu nebo v Menneferu. Nejvíce pozornosti věnoval Egyptu. Opravoval a stavěl chrámy a jeho snem bylo udělat z Egypta prosperující a zkonsolidovaný stát.

Po šesti letech jeho vlády došlo v Núbii k velmi vydatným dešťům. Okolí Nilu bylo zaplaveno a tím vzrostla úroda pěstovaných rostlin. Egypt se tak mohl stát opravdovou velmocí. Tomu ale zabránila silná Asýrie.

Už v období 24. dynastie dobyl asyrský král Sargon II. všechny sousední říše.
Za vlády Taharky podobné tažení uskutečnil Sargonův nástupce Sancherib a Taharka poskytl východním sousedům vojenskou pomoc. V bibli je označen za spojence judského krále Ezechiáše.

Asyrská armáda obsadila Sýrii a severní Palestinu, ale i když měla další plány, stáhla se nečekaně zpátky. Je možné, že se vojáci nakazili morem.

Sancherib byl zavražděn a králem v Asýrii se stal Assarhaddon. Pod jeho tlakem byl Taharka nucen stáhnout se do Napaty, hlavního města Núbie. Titulu egyptského krále se ale nevzdal. V Núbii v roce 664 př.n.l. zemřel.

Egyptský král Taharka se zasloužil o obnovení zádušního chrámu Thutmose I. a Thutmose II. V Kavě nechal postavil nový chrám zasvěcený bohovi Amonovi a svatyni u severního rohu Svatého jezera.

Podle dochovaných soch ( je jich poměrně velké množství) můžeme usuzovat na Taharkovi negroidní rysy.

Hrobka tohoto panovníka se nachází v Nuri na levém břehu Nilu u Napaty. Je to miniaturní pyramida o rozměrech 14 na 14 metrů, s výškou 20 metrů. Dalších 20 králů si v těchto místech nechalo vybudovat své hrobky.