Theodosius II.východořímský císař, se narodil v roce 401. Byl synem Arcadia a Aelie Eudoxie. Už v roce 402 ho otec vyhlásil svým spoluaAgustem. Ze strachu, že by jeho syn mohl být po jeho smrti sesazen, jmenoval perského krále Jezdegerda I. jeho...
Životopis
Theodosius II.východořímský císař, se narodil v roce 401. Byl synem Arcadia a Aelie Eudoxie. Už v roce 402 ho otec vyhlásil svým spoluaAgustem. Ze strachu, že by jeho syn mohl být po jeho smrti sesazen, jmenoval perského krále Jezdegerda I. jeho poručníkem.
Když Arcadius v roce 408 zemřel, sedmiletý Theodosius II. nastoupil na východní trůn. Byl svěřen do péče eunucha Antiocha, ale ještě před ním do péče Anthemiuse, kterého zdědil jako pretoriánského prefekta. Anthemius prokázal, že je schopným zástupcem. Musel se vypořádat s vážným nedostatkem obilí, který obyvatele Konstantinopole pobouřil tak, že vypálili dům městského prefekta.Učinil proto řadu kroků, aby zásobování zlepšil. Za jeho vlády se také upevnily dobré vztahy se dvorem v Ravenně, což usnadnila Stilichonova smrt. Došlo k uzavření smlouvy s Peršany a ve východních provinciích byly zrušeny daňové nedoplatky. Anthemius pomohl také podunajským a ilyrským městům, která byla zničena Vizigóty, odrazil vpád hunského krále Undina do Moesie a Germáni zajatí ve válce byli přesídleni na půdu statkářů v Malé Asii.
Anthemius se také postaral o zabezpečení země proti nájezdům Hunů i Germánů v budoucnosti. Zdokonalil a podstatně rozšířil dunajskou flotilu a opevnil Konstantinopol.
V roce 414 byla prohlášena Augustou císařova sestra Aelia Pulcheria. Byla jen o dva roky starší než císař. Převzala regentský úřad místo Anthemia. Na místo pretoriánského prefekta nastoupil úředník jménem Aurelianus.
Pulcheria propustila bratrova učitele Antiocha a Theodosia učila sama. Brzy po tom, co převzala tyto povinnosti, vypukly náboženské nepokoje v Alexandrii, kde byla pohanská Hypatia, známá svou filozofickou učeností, zlynčována křesťanskými bratry.
Pulcheria byla oddanou křesťankou a rozhodla se pro život v panenské čistotě. K tomuto kroku přesvědčila i své sestry Arcadii a Marinu.
Pulcheria vyjednala Theodosiovi sňatek s Athenaidou, dcerou athénského sofisty Leontia. Nevěsta dostala při křtu jméno Aelia Eudocia a po dvou letech byla prohlášena Augustou. Porodila dceru Licinii Eudoxii, která se později stala manželkou Valentinina III. a syna, který ale jako velmi mladý zemřel.
Asi v roce 416 byl Theodosius II. ve věku patnácti let prohlášen za dospělého. Ještě dlouho ale vládla Pulcheria s pomocí Minaxia, který nastoupil na místo Aureliana.
Vláda rozhodla svěřit západní trůn císařovu mladičkému bratranci Valentinianovi III. a to v roce 425. Východní císařství obsadilo Salone v Dalmácii / Solin u Splitu/ a dalo tak najevo, že tuto zemi i její okolí požaduje od západu zpět způsobem něco za něco.
Theodosius se vypravil do Itálie, aby korunoval Velntiniana III. Onemocněl však a musel ho zastoupit Helion, představený císařských kanceláří.
Ve stejném roce došlo k budováni univerzity v Konstantinopoli. Převaha řeckých rétorů nad latinskými zahajovala určitou etapu v postupném přechodu úředního jazyka ve východním císařství z latiny na řečtinu.
Výjimečnou událostí této vlády se stal Theodosiův latinský zákonním, sestavený z nařízení východního císaře a zveřejněný v roce 438 po osmi letech usilovné práce v součinnosti s jeho spoluvládcem Valentinianem III. Zákoník se skládá z šestnácti knih a obsahuje sbírku císařských zákonných ustanovení sahajících více než sto let do minulosti. Sehrál důležitou roli jako podklad pro kodex Justinianův, který vznikl o sto let později a nesmírně ovlivnil zákonodárství vzmáhajících se germánských národů.
Podunajské provincie během posledních let Theodosiovy vlády trpěly pod nápory Hunů.
V zimě na přelomu let 447 a 448 došlo k několika zemětřesením, která zničila padesát sedm věží. Oprava škod, kterou řídil pretoriánský prefekt Konstantin, si vyžádala dva měsíce dřiny. Byl přistavěn nový val, na kterém si v průběhu příštích deseti století řada útočníků srazila vaz.
Po roce 440 byl nejdůležitější osobností u dvora eunuch Chrysaphius, který zastínil i Pulcherii. Doporučoval vyplatit Huny bohatými dary, ale tím si znepřátelil východořímské vojevůdce. Koncem čtyřicátých let přestal být zajímavý a Pulcherie znovu získala moc.
Theodosius na vyjížďce spadl z koně,poranil si páteř a zemřel. Byl čtyřicet devět let nositelem titulu Augustu a čtyřicet dva roky samovládcem na východě. To představovalo nejdelší vládu v celých římských dějinách. Během své vlády měl za své rádce schopné muže, kteří položili základy pro stabilitu byzantské říše v nadcházejícím tisíciletí. Císař sám ale nebyl ani státník, ani válečník a významnou roli nehrál. Podepisoval mnohokrát úřední listiny, aniž by se obtěžoval je přečíst. Byl mírné a laskavé povahy a velmi nerad ukládal trest smrti.Žil v ústraní, studoval různé vědní obory – astronomii a historii aj. Podporoval historické bádání a proto mu Olimpiodorus a Sozomen věnovali své kroniky. Zajímal se také o teologii a z tohoto oboru shromáždil mnoho knih. Byl vynikající kaligraf.
Císařovna Aelie Eudocie žila s Pulcherií v dobrých vztazích, dokud rozepře mezi kněžími v družinách obou žen nezpůsobily mezi nimi roztržku. Pulcheria a později i Eudicie byly nuceni odejít do exilu. Eudocie strávila zbytek života ve Svaté zemi nábožnou a charitativní prací. Pulcheria se znovu chopila moci, když císař zemřel.
Když Arcadius v roce 408 zemřel, sedmiletý Theodosius II. nastoupil na východní trůn. Byl svěřen do péče eunucha Antiocha, ale ještě před ním do péče Anthemiuse, kterého zdědil jako pretoriánského prefekta. Anthemius prokázal, že je schopným zástupcem. Musel se vypořádat s vážným nedostatkem obilí, který obyvatele Konstantinopole pobouřil tak, že vypálili dům městského prefekta.Učinil proto řadu kroků, aby zásobování zlepšil. Za jeho vlády se také upevnily dobré vztahy se dvorem v Ravenně, což usnadnila Stilichonova smrt. Došlo k uzavření smlouvy s Peršany a ve východních provinciích byly zrušeny daňové nedoplatky. Anthemius pomohl také podunajským a ilyrským městům, která byla zničena Vizigóty, odrazil vpád hunského krále Undina do Moesie a Germáni zajatí ve válce byli přesídleni na půdu statkářů v Malé Asii.
Anthemius se také postaral o zabezpečení země proti nájezdům Hunů i Germánů v budoucnosti. Zdokonalil a podstatně rozšířil dunajskou flotilu a opevnil Konstantinopol.
V roce 414 byla prohlášena Augustou císařova sestra Aelia Pulcheria. Byla jen o dva roky starší než císař. Převzala regentský úřad místo Anthemia. Na místo pretoriánského prefekta nastoupil úředník jménem Aurelianus.
Pulcheria propustila bratrova učitele Antiocha a Theodosia učila sama. Brzy po tom, co převzala tyto povinnosti, vypukly náboženské nepokoje v Alexandrii, kde byla pohanská Hypatia, známá svou filozofickou učeností, zlynčována křesťanskými bratry.
Pulcheria byla oddanou křesťankou a rozhodla se pro život v panenské čistotě. K tomuto kroku přesvědčila i své sestry Arcadii a Marinu.
Pulcheria vyjednala Theodosiovi sňatek s Athenaidou, dcerou athénského sofisty Leontia. Nevěsta dostala při křtu jméno Aelia Eudocia a po dvou letech byla prohlášena Augustou. Porodila dceru Licinii Eudoxii, která se později stala manželkou Valentinina III. a syna, který ale jako velmi mladý zemřel.
Asi v roce 416 byl Theodosius II. ve věku patnácti let prohlášen za dospělého. Ještě dlouho ale vládla Pulcheria s pomocí Minaxia, který nastoupil na místo Aureliana.
Vláda rozhodla svěřit západní trůn císařovu mladičkému bratranci Valentinianovi III. a to v roce 425. Východní císařství obsadilo Salone v Dalmácii / Solin u Splitu/ a dalo tak najevo, že tuto zemi i její okolí požaduje od západu zpět způsobem něco za něco.
Theodosius se vypravil do Itálie, aby korunoval Velntiniana III. Onemocněl však a musel ho zastoupit Helion, představený císařských kanceláří.
Ve stejném roce došlo k budováni univerzity v Konstantinopoli. Převaha řeckých rétorů nad latinskými zahajovala určitou etapu v postupném přechodu úředního jazyka ve východním císařství z latiny na řečtinu.
Výjimečnou událostí této vlády se stal Theodosiův latinský zákonním, sestavený z nařízení východního císaře a zveřejněný v roce 438 po osmi letech usilovné práce v součinnosti s jeho spoluvládcem Valentinianem III. Zákoník se skládá z šestnácti knih a obsahuje sbírku císařských zákonných ustanovení sahajících více než sto let do minulosti. Sehrál důležitou roli jako podklad pro kodex Justinianův, který vznikl o sto let později a nesmírně ovlivnil zákonodárství vzmáhajících se germánských národů.
Podunajské provincie během posledních let Theodosiovy vlády trpěly pod nápory Hunů.
V zimě na přelomu let 447 a 448 došlo k několika zemětřesením, která zničila padesát sedm věží. Oprava škod, kterou řídil pretoriánský prefekt Konstantin, si vyžádala dva měsíce dřiny. Byl přistavěn nový val, na kterém si v průběhu příštích deseti století řada útočníků srazila vaz.
Po roce 440 byl nejdůležitější osobností u dvora eunuch Chrysaphius, který zastínil i Pulcherii. Doporučoval vyplatit Huny bohatými dary, ale tím si znepřátelil východořímské vojevůdce. Koncem čtyřicátých let přestal být zajímavý a Pulcherie znovu získala moc.
Theodosius na vyjížďce spadl z koně,poranil si páteř a zemřel. Byl čtyřicet devět let nositelem titulu Augustu a čtyřicet dva roky samovládcem na východě. To představovalo nejdelší vládu v celých římských dějinách. Během své vlády měl za své rádce schopné muže, kteří položili základy pro stabilitu byzantské říše v nadcházejícím tisíciletí. Císař sám ale nebyl ani státník, ani válečník a významnou roli nehrál. Podepisoval mnohokrát úřední listiny, aniž by se obtěžoval je přečíst. Byl mírné a laskavé povahy a velmi nerad ukládal trest smrti.Žil v ústraní, studoval různé vědní obory – astronomii a historii aj. Podporoval historické bádání a proto mu Olimpiodorus a Sozomen věnovali své kroniky. Zajímal se také o teologii a z tohoto oboru shromáždil mnoho knih. Byl vynikající kaligraf.
Císařovna Aelie Eudocie žila s Pulcherií v dobrých vztazích, dokud rozepře mezi kněžími v družinách obou žen nezpůsobily mezi nimi roztržku. Pulcheria a později i Eudicie byly nuceni odejít do exilu. Eudocie strávila zbytek života ve Svaté zemi nábožnou a charitativní prací. Pulcheria se znovu chopila moci, když císař zemřel.