Zita Parmská
manželka rakouského císaře a krále karla l.
- Narození:
- 9. května 1892
- Úmrtí:
- 14. března 1989
Upravit profil
Zita Parmská, manželka rakouského císaře a krále Karla I. se narodila 9.5.1892, jako dcera Roberta l.
Její výchova byla vedena přísně katolicky a legitimisticky. Patřila do dynastie bourbonské.
S Karlem se seznámila u své tety Marie Terezie a...
Životopis
Zita Parmská, manželka rakouského císaře a krále Karla I. se narodila 9.5.1892, jako dcera Roberta l.
Její výchova byla vedena přísně katolicky a legitimisticky. Patřila do dynastie bourbonské.
S Karlem se seznámila u své tety Marie Terezie a v roce 1911 si ho vzala za muže.
30.12.1916 byla Zita spolu s Karlem korunována v Budapešti. Měla na svého muže velký vliv a brzy získala významné postavení. Její inteligence byla vyšší než Karlova. Zita se zúčastňovala mírových jednání, přijímala významné politiky a zajímala se o oběti války. Díky svému bratrovi Sixtovi, navázala kontakt s francouzskou vládou.
Německo Karla odmítalo. Aféra s dopisem Sixtovi vyvolala tiskovou kampaň německých nacionalistů proti císařskému páru. Zita pro ně byla italskou zrádkyní. Představitelé jednotlivých národů využili poklesu císařské autority a podařilo se jim zničit monarchii. Karel se Zitou odešli do exilu. Zita svému muži dodávala optimismus.
Když Karel zemřel, Stala se Zita poručnicí nejstaršího syna Otty. Od roku 1922 se ve Španělsku věnovala výchově dětí. V roce 1929 se přestěhovali do Belgie. Tam se Zitě podařilo přispět k dynastickému usmíření s italským královským rodem. V roce 1934 jednala s rakouskou vládou o obnovení monarchie.
Její plány ale zmařil nástup nacizmu a druhá světová válka. V květnu 1940 byla Zita nucena uprchnout z Belgie do Kanady. Třikrát se snažila dohodnout s americkým prezidentem F.D.Rooseweltem , aby zastavil Stalinův postup do zemí bývalé monarchie. Chtěla vytvořit federaci v čele s jejím synem.
Na sklonku života se přestěhovala do kláštera ve Švýcarsku. Zemřela 14.3.1989.
Zita měla s Karlem osm dětí: Ottu, Roberta, Felixe, Karla, Ludvíka, Rudolfa, Adelheid, Charlottu a Alžbětu.
Její výchova byla vedena přísně katolicky a legitimisticky. Patřila do dynastie bourbonské.
S Karlem se seznámila u své tety Marie Terezie a v roce 1911 si ho vzala za muže.
30.12.1916 byla Zita spolu s Karlem korunována v Budapešti. Měla na svého muže velký vliv a brzy získala významné postavení. Její inteligence byla vyšší než Karlova. Zita se zúčastňovala mírových jednání, přijímala významné politiky a zajímala se o oběti války. Díky svému bratrovi Sixtovi, navázala kontakt s francouzskou vládou.
Německo Karla odmítalo. Aféra s dopisem Sixtovi vyvolala tiskovou kampaň německých nacionalistů proti císařskému páru. Zita pro ně byla italskou zrádkyní. Představitelé jednotlivých národů využili poklesu císařské autority a podařilo se jim zničit monarchii. Karel se Zitou odešli do exilu. Zita svému muži dodávala optimismus.
Když Karel zemřel, Stala se Zita poručnicí nejstaršího syna Otty. Od roku 1922 se ve Španělsku věnovala výchově dětí. V roce 1929 se přestěhovali do Belgie. Tam se Zitě podařilo přispět k dynastickému usmíření s italským královským rodem. V roce 1934 jednala s rakouskou vládou o obnovení monarchie.
Její plány ale zmařil nástup nacizmu a druhá světová válka. V květnu 1940 byla Zita nucena uprchnout z Belgie do Kanady. Třikrát se snažila dohodnout s americkým prezidentem F.D.Rooseweltem , aby zastavil Stalinův postup do zemí bývalé monarchie. Chtěla vytvořit federaci v čele s jejím synem.
Na sklonku života se přestěhovala do kláštera ve Švýcarsku. Zemřela 14.3.1989.
Zita měla s Karlem osm dětí: Ottu, Roberta, Felixe, Karla, Ludvíka, Rudolfa, Adelheid, Charlottu a Alžbětu.