Žofie Bavorská byla druhou manželkou Václava IV. a římskou a českou královnou. Žofie proslula jako obdivovatelka Jana Husa.
Žofiinými rodiči byli bavorský vévoda Jan II. Wittelsbach a Kateřina z Gorice, byla neteří Václavovy první ženy...
Životopis
Žofie Bavorská byla druhou manželkou Václava IV. a římskou a českou královnou. Žofie proslula jako obdivovatelka Jana Husa.
Žofiinými rodiči byli bavorský vévoda Jan II. Wittelsbach a Kateřina z Gorice, byla neteří Václavovy první ženy Johanny. Budoucí královna vyrůstala u svého strýce Friedricha, který byl stejně jako Václav IV, příznivcem lovu. Roku 1388 ji vzal strýc do Prahy, kde dvanáctiletá princezna krále Václava okouzlila.
Svatba se konala 2. května 1389 v Praze. Václav oslavil manželský svazek tím, že dal zhotovit řadu vynikajících rukopisů - Bible Václava IV byla společným rukopisem krále a královny a rukopis Willehalm apoteosou manželské věrnosti.
V březnu 1393 dal Václav umučit Jana Nepomuckého, kterého katolické baroko proměnilo ve zpovědníka královny Žofie. Údajně zahynul proto, že ani při mučení nechtěl prozradit její zpovědní tajemství, ve skutečnosti se stal obětí sporu krále s arcibiskupem Janem z Jenštejna.
13. března 1400 byla korunována. Ani z Václavova druhého manželství se nenarodil dědic, neplodný byl ale spíše Václav než Žofie (mnoho jeho příbuzných nemělo děti).
Po Václavově smrti se uchýlila pod ochranu švagra Zikmunda. 6. října 1419 přední čeští páni uzavřeli s královnou Žofií spolek na obranu „práva a řádu zemského“. Spolek měl usilovat o zachování pokoje v zemi až do příjezdu krále Zikmunda. Žofie zemřela 26. 9. 1425 v Bratislavě, kde je v chrámu sv. Martina pohřbena.
Žofiinými rodiči byli bavorský vévoda Jan II. Wittelsbach a Kateřina z Gorice, byla neteří Václavovy první ženy Johanny. Budoucí královna vyrůstala u svého strýce Friedricha, který byl stejně jako Václav IV, příznivcem lovu. Roku 1388 ji vzal strýc do Prahy, kde dvanáctiletá princezna krále Václava okouzlila.
Svatba se konala 2. května 1389 v Praze. Václav oslavil manželský svazek tím, že dal zhotovit řadu vynikajících rukopisů - Bible Václava IV byla společným rukopisem krále a královny a rukopis Willehalm apoteosou manželské věrnosti.
V březnu 1393 dal Václav umučit Jana Nepomuckého, kterého katolické baroko proměnilo ve zpovědníka královny Žofie. Údajně zahynul proto, že ani při mučení nechtěl prozradit její zpovědní tajemství, ve skutečnosti se stal obětí sporu krále s arcibiskupem Janem z Jenštejna.
13. března 1400 byla korunována. Ani z Václavova druhého manželství se nenarodil dědic, neplodný byl ale spíše Václav než Žofie (mnoho jeho příbuzných nemělo děti).
Po Václavově smrti se uchýlila pod ochranu švagra Zikmunda. 6. října 1419 přední čeští páni uzavřeli s královnou Žofií spolek na obranu „práva a řádu zemského“. Spolek měl usilovat o zachování pokoje v zemi až do příjezdu krále Zikmunda. Žofie zemřela 26. 9. 1425 v Bratislavě, kde je v chrámu sv. Martina pohřbena.